Někteří autoři (kupř. dr. Amy Myers, 2019) upozorňují na raketový nárůst problémů se štítnou žlázou. V Americe se jedná o 27 milionů obyvatel a asi 200 milionů lidí po celém světě, o kterých víme, a k tomu miliony dalších, u kterých nebylo onemocnění nikdy diagnostikováno. Dysfunkce štítné žlázy je jedním z nejčastějších nedostatečně diagnostikovaných a špatně léčených onemocnění.

Podle Americké asociace pro štítnou žlázu trpí v průběhu života dysfunkcí štítné žlázy 1 člověk z 8. U žen je přitom pravděpodobnost až osmkrát vyšší než u mužů. Podle stejné asociace si až 60 % lidí s dysfunkcí štítné žlázy neuvědomuje, že má nějaký problém.

Podle prof. Zamrazila z pražského Endokrinologického ústavu v Evropě raketově přibývá lidí, kteří mají problémy se štítnou žlázou. Důvodem je zejména nedostatek jódu. Toto tvrzení podporují četné statistiky. Jednou z nich je statistika UNICEF, která uvádí, že 52 % populace v Evropě má nedostatek jodu. Česká republika není výjimkou. Na nedostatku jodu je zákeřné to, že jeho symptomy jsou velmi často nerozpoznány a jsou zaměňovány za důsledek hektického života.

Proč je štítná žláza tak důležitá?

Štítná žláza má životně důležitý význam pro každou buňku v těle. Všechny buňky mají receptory na její hormony. To znamená, že žádná z nich nemůže bez štítné žlázy fungovat. Nestačí však mít jen "trochu" hormonů štítné žlázy. Každá buňka potřebuje přesně to správné množství - ani příliš mnoho ani příliš málo.

Příliš málo hormonů štítné žlázy - metabolismus se zpomalí, je vám chladno, trpíte depresí a zácpou, máte otupělý mozek a zastřené myšlení, jste malátní a naprosto bez energie. Přibíráte z každého drobečku. I pohlavní hormony vám mohou vypovědět službu.

Příliš mnoho hormonů štítné žlázy - metabolismus se roztočí závratnou rychlostí, přepadne vás panika, úzkost a časté vyprazdňování střev, možná dokonce i průjem. Budete hubnout, i když budete neustále jíst. Zeslábnou vám svaly a začnou se vám třást ruce.

To jsou však extrémy. Nemusí to dojít tak daleko, ale přesto vám nesprávné množství hormonů štítné žlázy může udělat ze života peklo.

Štítná žláza není samostatná jednotka. Nachází se uprostřed složité komunikační sítě, do níž patří hypotalamus, hypofýza, samotná štítná žláza a nakonec i každičká z vašich buněk. Tento systém zahrnuje několik zpětnovazebných smyček poskytujících neustálý tok informací tak, aby každá buňka dostávala přesně to množství hormonů, které potřebuje. Tato síť se nazývá signalizační systém štítné žlázy a je tak propracovaná, že by zahanbila i internet. Signalizační systém štítné žlázy spolupracuje se všemi ostatními hormony včetně těch stresových, pohlavních a všech hormonů, které umožňují mozku zpracovávat myšlenky a emoce. Když štítná žláza nefunguje, nezpracováváte stres správně. Vaše sexuální funkce mohou být narušeny mnoha různými způsoby: snížením libida, poruchou sexuální výkonnosti, nepravidelnou menstruací, obtížemi s otěhotněním a nebo s udržením těhotenství. Je ovlivněn i váš mozek: dysfunkce štítní žlázy ovlivňuje úroveň úzkosti a deprese, stejně jako schopnost přemýšlet, pamatovat si a soustředit se. 

Autoimunitní onemocnění štítné žlázy

Nejčastější typ dysfunkce štítné žlázy je autoimunitní onemocnění. Imunitní systém napadá štítnou žlázu tak, že ta již nemůže produkovat dostatek hormonů pohánějící buňky. Úkolem je přimět imunitní systém, aby přestal útočit na štítnou žlázu. Pokud trpíte jedním typem autoimunitního onemocnění, je u vás třikrát vyšší pravděpodobnost vzniku dalšího. Velmi může pomoci speciální úprava stravy.

Jiné dysfunkce štítné žlázy

Pokud vaše štítná žláza funguje nedostatečně, ale není to z důvodu autoimunitního onemocnění, jsou nejčastěji ve hře tyto faktory:

• Štítná žláza nedostává živiny, které potřebuje k produkci hormonů. Zejména jde o jód.
• Tělo nedostává živiny, které potřebuje k přeměně hormonů štítné žlázy na aktivní formu, kterou pak může skutečně využívat.
• Tělo nedostává živiny potřebné k tomu, aby hormony štítné žlázy mohly vstupovat do buněk.
• Funkce štítné žlázy je narušena nějakou jinou nerovnováhou stresových nebo pohlavních hormonů.
• Hormony štítné žlázy jsou příliš navázané na bílkoviny v krvi, takže jsou pro buňky nedostupné.

Také v tomto případě je nutné provést změny ve stravě a životosprávě.

Úprava stravy

Zejména při autoimunitních onemocněních štítné žlázy je potřebné vyřadit lepek, obiloviny a luštěniny. Jen málo věcí je pro vaše střevo a imunitní systém horších než lepek.

Zásadní roli v úpravě stravy hraje doplnění jódu. Bez jódu nevytvoří štítná žláza vůbec žádný hormon. Zvýšená potřeba jódu v posledních desetiletích také souvisí s toxiny, které se vyskytují všude kolem nás. Mnohé z nich (kupř. halogeny) dokáží oklamat štítnou žlázu, aby je považovala za jód. Vaše štítná žláza tudíž ukládá místo jódu tyto zdraví škodlivé látky a tak dochází k vytěsňování jódu. A v důsledku toho nemá dostatek jódu, který potřebuje k tvorbě hormonů (T3 a T4). Není divu, že zažíváme skutečnou epidemii dysfunkcí štítné žlázy.

Jak doplnit jód?

Přílišná konzumace ryb tento problém nevyřeší, protože mnoho z nich obsahuje těžké kovy a mikroplasty, které mohou našemu tělu spíše uškodit.

A jodizovaná sůl také není žádná výhra, jelikož obsahuje uměle připravený jodid nebo jodičnan draselný, který navíc z otevřené soli velmi rychle vyprchá a dá se z něj předávkovat. Navíc kardiologové usilují o snížení množství soli a tedy i jódu ve stravě. Pokud tělu chybí selen, může nastat závažný problém. Jodovaná sůl (jodidy) se v těle převádí na jód a v těle při tom vzniká peroxid vodíku, látka s oxidačními účinky, která poškozuje buňky štítné žlázy a může spustit autoimunitní reakci. K neutralizaci peroxidu vodíku tělo potřebuje selen.