15 % těhotných žen neví o poruše své štítné žlázy

Iodica_jod_a_tehotenstvi_s

Poslední lékařské výzkumy potvrzují, že poruchy štítné žlázy nepříznivě ovlivňují otěhotnění, průběh těhotenství i vývoj dítěte. Maminky často o své poruše neví.

Těhotné ženy by měly věnovat zvýšenou pozornost problematice štítné žlázy, pokud se u nich vyskytl některý z těchto faktorů:

  • Někdo z rodiny (pokrevních příbuzných) trpěl nebo trpí onemocněním štítné žlázy.
  • Projevila se v průběhu minulého nebo minulých těhotenství, po potratu, porodu nebo během šestinedělí porucha funkce štítné žlázy.
  • Těhotná žena nebo někdo z rodiny se léčí na cukrovku, nesnášenlivost lepku (celiakii), perniciózní anémii, kožní onemocnění se ztrátou pigmentu nebo roztroušenou sklerózou, popřípadě jiné autoimunitní onemocnění.
  • Žena kouří v těhotenství nebo kouřila před otěhotněním.
  • U ženy se projevila v průběhu minulého nebo minulých těhotenství porucha tolerance cukrů nebo těhotenská cukrovka.
  • Žena prodělala léčbu cytokiny, lithiem nebo brala nedávno léky s vysokým obsahem jódu (např. Amiodaron).
  • Žena se léčí pro neplodnost či prodělala samovolný potrat.
  • Žena absolvovala ozáření krku nebo hrudníku.
  • Žena měla v minulosti onemocnění štítné žlázy.

 

Pokud se žena snaží otěhotnět a nebo již těhotná je, zároveň se jí týká alespoň jeden z výše uvedených faktorů, je možné, že trpí poruchou štítné žlázy. Bylo by vhodné upozornit gynekologa, který provede příslušná vyšetření a doporučí endokrinologa.     

Je důležité začít již v době plánování těhotenství

Web_IODICA_banner_podel

Doporučuje se, aby všechny ženy měly již v době plánování těhotenství vyšetřenou štítnou žlázu a její funkčnost. Asi u 12 až 15 % žen se vyskytne porucha funkce štítné žlázy v souvislosti s těhotenstvím a porodem. V České republice stále roste počet obyvatel, kteří mají problém se štítnou žlázou. Desítky tisíc dalších o své nemoci netuší, což je nebezpečné zejména pro těhotné ženy. Špatná funkce štítné žlázy totiž může vést až k potratu. Odborníci proto chystají pilotní screening u skupiny 8000 nastávajících maminek. Projekt potrvá 2 roky a mohl by odhalit nemoc štítné žlázy až u 15 procent testovaných žen.  Pokud se tento odhad potvrdí, mohl by vzniknout celoplošný screening, na který by chodily těhotné v prvním trimestru. „Vezmeme-li do úvahy, že v České republice ročně porodí přibližně 112 tisíc žen, pak včasným odhalením můžeme předejít rizikům u téměř 17 tisíc z nich“ uvedl endokrinolog Jan Jiskra.  Nastávající maminky se tak mají soustředit na to, aby přijímaly dostatek jódu.
   

Těhotenství

Během první poloviny těhotenství je plod zcela závislý na mateřských hormonech štítné žlázy, jejichž dodávání řídí placenta. Vývoj mozku a nervových struktur časově významně předbíhají vývoj štítné žlázy plodu a začínají již kolem 5. týdne těhotenství, ale sekrece hormonů štítné žlázy se objevuje teprve kolem 12. týdne těhotenství a zralé funkce dosahuje  až 1 až 2 měsíce po narození dítěte.  

Jinými slovy 20 prvních týdnů života je plod zcela závislý  na dodávce hormonů od matky, které přijímá skrze placentu. Proto je zásadní, aby funkce štítné žlázy matky byla v pořádku. 

Poškození mozkové tkáně a další potíže spojené s nedostatkem jódu

Funkce štítné žlázy tedy závisí zcela na správném přísunu jódu. Žádný hormon štítné žlázy se totiž nevytvoří bez jódu.  Nedostatečný přísun jódu a nedostatečná produkce hormonu štítné žlázy u matky vede k menšímu růstu, hyperaktivitě dítěte nebo také k jeho snížené inteligenci.

Hormony štítné žlázy mají zásadní vliv na zrání centrálního nervového systému, mají nenahraditelnou roli ve vývoji mozkové tkáně před narozením až do konce třetího roku života dítěte. Nedostatek jódu (nedostatek hormonů štítné žlázy) vede k nevratnému poškození mozkové tkáně, které se označuje jako mentální retardace.

Hormony štítné žlázy ovlivňují tělesný růst novorozence, přesněji osifikaci (kostní zrání) a uzávěr fontanel, což jsou místa na hlavičce, kde jsou  pod kůží pouze mozkové obaly. Zadní fontanela zaniká dříve - tedy ve 3 měsících a je menší – má 0,5 x 0,5 cm. Přední fontanela je větší. Většinou je veliká 3 x 3 cm a zaniká později, tedy v 18 měsících.

Mírný nedostatek jódu lze podle odborných zdrojů prokázat téměř u 50 % dětské populace. Tento nedostatek jódu se projevuje difuzní strumou, snížením plodnosti a celkového zdraví jedince. Podstoupením speciálních testů se prokáže i narušení mentálních funkcí. Závažnější deficit jódu vede k hypotyreóze. Kretenismus je pak těžké poškození tělesného a duševního vývoje, se kterým se stále setkáváme na africkém kontinentu.

Jód je nezbytný pro zdravý vývoj mozku plodu

Podle Světové zdravotnické organizace (World Health Organization) je jód nezbytný pro zdravý vývoj mozku u plodu a malého dítěte. Během těhotenství se výrazně zvyšuje potřeba jódu ženy, aby bylo zajištěno dostatečné zásobování plodu. U dětí ve věku 0 až 6 měsíců by měl být přísun jódu zajištěn mateřským mlékem, ale platí to pouze v případě, kdy má kojící matka dostatečné množství jódu ve stravě.

"Bylo prokázáno, že až polovina dětí v Evropě mohla být chytřejší a schopnější, kdyby jejich maminky v těhotenství konzumovaly dostatek jódu a zajistily, aby se ho jejich dětem dostávalo v potřebném množství i v období, kdy rostly. Například ve Spojených státech je toto číslo pětkrát nižší," řekl prof. Zamrazil z Endokrinologického ústavu v Praze.

Doporučená denní dávka jódu podle Světové zdravotnické organizace je uvedena v tabulce.

Světová zdravotnická organizace: doporučený denní příjem jódu

Skupina obyvatel

Denní dávka jódu (µg/d)

Těhotné ženy

250

Kojící ženy

250

Ženy v produktivním věku (15 až 49 let)

150

Děti od 2 let

90

Zdroj: World Health Organization. E-Library of Evidence for Nutrition Actions (eLENA). Iodine supplementation in pregnant and lactating women

Podle WHO by měly těhotné a kojící ženy přijímat o 100 µg jódu denně více než ženy v produktivním věku. Jak ale tento přísun zajistit bez rizik? 

Zdroj jódu 

Česká republika patří stále mezi oblasti s mírným nedostatkem jódu v populaci (endemie). Jednou z mnoha možných příčin je nedostatek jódu v půdě. Přirozený obsah jódu v potravinách (mimo mořské produkty) totiž závisí na množství jódu v geologickém podloží a půdě.

Deficit jódu se běžně řeší přidáváním solí jódu do kuchyňské soli (jejíž vysoký příjem má ale neblahý vliv na zdraví), obohacováním výživy pro kojence, podáváním tablet jódu těhotným  a kojícím ženám.

Potraviny s vysokým obsahem jódu jsou mořské potraviny jako řasy (chaluha bublinatá neboli kelp, nori, dulce, mořský fytoplankton apod.) a mořské ryby (losos, uzená makrela, sleď a další).

Nesmíme opomenout poměrně vysoké množství jódu v minerální vodě Vincentka. Z praxe vyplývá, že dosažení denního přísunu jódu z potravin jako mořské ryby a mořské produkty se nejeví u malých dětí v České republice jako pravděpodobné.

Na řadu tak přicházejí doplňky stravy. S jódem se nejčastěji spojuje kelp. Podle mgr. Hájkové je však v případě doplňků stravy na bázi kelpu potřeba získat test na těžké kovy. Kelp je totiž velmi náchylný na intoxikaci arsenem a jinými těžkými kovy. Dle nezávislých laboratoří pouze 50 % kelp doplňků splňuje požadavky. Dalším problémem jsou další přídatné látky jako maltrodextrin, stearan hořečnatý apod.

Dodání jódu v tekuté formě z hlubin země, který vytvořila sama příroda a který obsahuje další minerály (vápník, železo, hořčík, draslík, sodík) v čistě přírodní – pro tělo přirozené formě - je nejlepším řešením nedostatku jódu a prevence zdravotních potíží plodu, novorozenců, těhotných a kojících matek, které se potýkají se zvýšenou potřebou příjmu jódu.

IODICA100_web

Přírodní jód IODICA je unikátní díky následujícím vlastnostem:

  • nezatěžuje organismus solí,
  • neobsahuje těžké kovy, které mohou být pro lidský organismus toxické,
  • skládá se z vodních částic a přírodního jódu (jodidů a jodičnanů),
  • případný přebytek přírodního jódu je vyloučen přírodní cestou,
  • vysoká bioaktivita,
  • díky tekuté formě maximální vstřebatelnost,
  • je bez jakýchkoli nežádoucích účinků,
  • je čistě přírodního původu z hlubin země.

Několik kapek přírodního koncentrátu jódu IODICA tak může předejít velké řadě problémů a naopak zajistit bezproblémové těhotenství a zdravé dítě a to je to, co si každá nastávající maminka přeje ze všeho nejvíc.

Dopřejte si přírodní péči ve formě Aktivního Jódového Koncentrátu IODICA s vápníkem, hořčíkem a dalšími minerály.

 Další články o jódu

Za únavu může i nedostatek jódu
Za únavu může i nedostatek jódu

Jód hraje tu nejdůležitější roli při tvorbě hormonů štítné žlázy. Ta řídí přeměnu základních živin na dostatečné množství energie nezbytné pro správný růst, existenci a funkci každé buňky našeho těla. Proto je-li jódu v těle málo, lidé se cítí unaveni, bez energie, špatně se soustředí a reagují podrážděně. Příznaky nedostatečné ...

 

 

Proč potřebujeme jód

Proč potřebujeme jód

Jód je jeden z nejdůležitějších biogenních prvků a je nepostradatelný pro správnou funkci štítné žlázy, která produkuje velmi důležité hormony: tyroxin a trijodthyronin – k jejichž produkci je jód bezpodmínečně nutný a kalcitonin vznikající v parafolikulárních buňkách štítné žlázy.   Hormony štítné žlázy zasahují do v... 

 

Dlouhodobý nedostatek jódu může vést k fatálním následkům

Dlouhodobý nedostatek jódu může vést k fatálním následkům

Jste unavení a ospalí i po zaslouženém letním odpočinku? Opakovaně se vám nedaří zhubnout? Vaše ruce jsou často velmi studené? Naslouchejte svému tělu! To nejspíše volá po zvýšených dávkách jódu. V České republice je jód vzácným prvkem. Naše poloha totiž není v blízkosti moře. Navíc naše půda obsahuje stále méně jódu a tak je polovina ...

Zdroje

http://www.tydenstitnezlazy.cz/Těhotenstv%C3%AD/Test-funkce-št%C3%ADtné-žlázy-v-těhotenstv%C3%AD

KLÍMA, Jiří. Pediatrie pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada Publishing, 2016. Sestra (Grada). ISBN 9788024750149. Str. 215 – 216. 

MÜLLEROVÁ, Dana a Anna AUJEZDSKÁ. Hygiena, preventivní lékařství a veřejné zdravotnictví. Praha: Karolinum, 2014. ISBN 9788024625102.

UNICEF. The roadmap towards achievement of sustainable elimination of iodine deficiency. Operational Guidance: 2005 and beyond. United Nations Children’s Fund, New York; 2005.

WHO, UNICEF, ICCIDD. Assessment of iodine deficiency disorders and monitoring their elimination: a guide for programme managers, third edition (updated 1st September 2008). Geneva, World Health Organization; 2001 (http://www.who.int/nutrition/publications/micronutrients/iodine_deficiency/9789241595827/en/). 

WHO, UNICEF. Reaching optimal iodine nutrition in pregnant and lactating women and young children: a joint statement by WHO and UNICEF. Geneva, World Health Organization; 2007 (http://www.who.int/nutrition/publications/micronutrients/WHOStatement__IDD_pregnancy.pdf).

Tisíce lidí netuší, že mají nemoc štítné žlázy. Může způsobit i potrat. https://tn.nova.cz/clanek/tisice-lidi-netusi-ze-maji-nemoc-stitne-zlazy-muze-zpusobit-i-potrat.html.

FOŘT Petr a Ivan MACH. Nevíte, co jíte. Praha: Albatros Media, 2014. ISBN 8026502884. Str. 238.

Jak získat jód? Jen sůl nestačí. https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/jak-ziskat-jod-jen-sul-nestaci.A100520_092805_vase-telo_pet

HÁJKOVÁ, Eva. Jód – máte dostatek tohoto důležitého minerálu? (18. 1. 2019)  Institut funkční medicíny a výživy: zdraví. Dostupné na: https://ifmv.cz/jod-mate-dostatek-tohoto-duleziteho-mineralu/.