Tento článek je věnován tématu, které zajímá mnoho lidí. Tím je význam přírodního jódu pro lidský organismus, tedy proč vlastně užívat jód a jaké z toho plynou výhody. Všechna data, která jsou v příspěvku uvedena, vychází ze zahraničních nebo českých studií.
Pro naši správnou kondici – ve které chceme být všichni – jsou nutné vitaminy, minerální látky, stopové prvky a další zdraví prospěšné látky. Tyto látky čerpáme především ze stravy. To je základ. Přesto však naše strava nemusí obsahovat vše v potřebném množství.
Existují 3 základní důvody:
1. Naše strava není dostatečně pestrá a vyvážená
Důvodem může být časová vytíženost, kdy si nestíháme chystat taková jídla, jaká bychom ideálně potřebovali. Možná si říkáte jako někteří z nás: jím mnoho ovoce a zeleniny a celkově žiju zdravě. To je skvělé! Opravdu však máte dost minerálů, vitamínů a stopových prvků? Nemusí tomu tak být. Proč?
2. Složení a kvalita přijímaných potravin
Na vině je složení a kvalita přijímaných potravin, které důsledkem způsobu pěstování, dozrávání, ošetření, transportu, ale i finální úpravy mění své složení a mohou přicházet o velmi cenné látky.
Poměrně nepříjemné překvapení přinesly srovnávací studie let 1985 až 2002 [1].
Zaměříme se na obsah některých látek v ovoci a zelenině, které jsou v České republice oblíbené. První srovnávací měření je z roku 1985, druhé z roku 2002 – viz tab. č. 1. Jablka jsou známá a ceněná pro obsah vitaminu C. Ten se však ve sledovaném období snížil o 60 %. Brokolice nám kromě jiného dodává vápník (pokles o 73 %), kyselinu listovou (pokles o 62 %) a hořčík (pokles o 55 %). Pokud máte rádi rajčata, vězte, že obsah vápníku poklesl o 78 %. Z mrkve získáme o 75 % méně hořčíku než v roce 1985. Banány jsou známé pro svůj obsah vitaminu B. Ve sledovaném období se však obsah vitaminu B6 snížil o neuvěřitelných 95 % - viz tab. č. 1.
Tab. č. 1: Srovnávací studie mezi lety 1985 a 2002
Zdroj: Geigy Pharmakonzern, Switzerland (1985), Lebensmittellarbor Karlsruhe (1996), Sanatorium Oberthal (2002)
Co může být příčinou tohoto významného poklesu obsahu vitamínů a minerálů v ovoci a zelenině?
V dnešním uspěchaném světě se ovoce a zelenina sklízejí nedozrálé, uchovávají se v chladicích boxech a následně se nechávají narychlo „dozrávat" v umělé atmosféře. Také se uměle „vyhánějí", aby se dosáhlo co největších přírůstků. Málokdy také víme, za jakých podmínek nebo v jaké půdě zelenina vyrostla. K pěstování ovoce a zeleniny se oproti minulosti hojně využívá pesticidů, dusičnanů, fungicidů, herbicidů a jiných zdraví škodlivých látek. Například u jablek se za rok provede asi 15 až 20 postřiků proti škůdcům. Dovážená zelenina a ovoce se pěstují ve velkých sklenících a někdy ani nepřijdou do kontaktu s půdou.
3. Nezdravý životní styl a životní prostředí
Žijeme často nezdravým životním stylem s nedostatkem pohybu, nadměrným stresem, ve znečištěném životním prostředí. Všechny tyto vlivy znamenají pro tělo značnou zátěž a mohou být důvodem proč doplňovat důležité látky, které v naší stravě chybí. Nabízí se doplňky stravy, které nám pomohou vyřešit tento deficit. Mezi nejvíce ceněné patří přírodní. Zaměříme se na prvek, o kterém se nemluví a nepíše mnoho, přesto bez něj žádný člověk nemůže žít. Jedná se o jód.
Více než polovina populace v Evropě má nedostatek jódu
Podle prof. Zamrazila z pražského endokrinologického ústavu v Evropě raketově přibývá lidí, kteří mají problémy se štítnou žlázou. Důvodem je právě nedostatek jódu. Toto tvrzení podporují četné statistiky – jednou z nich je statistika UNICEF [2], která uvádí, že 52 % populace v Evropě má nedostatek jódu a Česká republika není výjimkou.
Na nedostatku jódu je zákeřné to, že jeho symptomy jsou velmi často nerozpoznány a jsou zaměňovány za důsledek hektického života. Jedná se o:
Pokud tyto průvodní signály nezachytíme, organismus přitvrdí.
U žen jsou dopady nedostatku jódu ještě závažnější. Vedou k
V důsledku absence jódu dochází k narušení funkčnosti štítné žlázy a poruše tvorby hormonů. To je velmi nebezpečné u těhotných žen. Nepřijímá-li nastávající maminka dostatek přírodního jódu, dochází častěji k duševním i tělesným poruchám dítěte již během prenatálního vývoje. Ty se dále projevují špatným růstem, poruchami učení, či sníženou inteligencí.
Zajímavá je kupř. evropská studie autorů Vermiligio, Presti a dalších o nedostatku jódu a výskytu ADHD u dětí [3]. Tato studie trvala 10 let a byly zkoumány matky ve dvou oblastech: v oblasti A měly matky mírný nedostatek jódu. U 68 % dětí se vyskytla porucha ADHD, ve druhé skupině měly matky dostatečný příjem jódu a počet dětí, které měly ADHD byl 0. Také zde byly rozdíly v inteligenci: průměrné IQ v první skupině bylo 99, avšak ve skupině s dostatečným přísunem jódu bylo 110.
Prof. Zamrazil uvádí podobná zjištění, ke kterým došli vědci v Jižní Americe a Číně: a to: „pokud se jen mírně sníží množství jódu v potravě, po určité době poklesne i průměrné IQ v nově narozené populaci, a to o 10 až 15 bodů. Bylo prokázáno, že až polovina dětí v Evropě mohla být chytřejší a schopnější, kdyby jejich maminky v těhotenství konzumovaly dostatek jódu a zajistily, aby se ho jejich dětem dostávalo v potřebném množství i v období, kdy rostly [4]. O důležitosti jódu u těhotných žen a narozených dětí však připravujeme speciální video a článek.
Jód je tedy velmi důležitým prvkem pro lidský organismus. V jakých oblastech je nepostradatelný?
1. Hormony
Jód se podílí na tvorbě hormonů štítné žlázy. Žádný hormon štítné žlázy se nevytvoří bez jódu. Hlavní hormony, které produkuje, se nazývají trijodthyronin (T3 protože obsahuje 3 molekuly jódu a tyroxin T4, který obsahuje 4 molekuly jódu). Tyto mají účinek téměř na všechny buňky těla a regulují jejich metabolickou aktivitu. Jak? Jejich hypersekrece může zvýšit metabolický obrat až dvakrát, hyposekrece ho může naopak snížit na polovinu.
Hormony štítné žlázy mají významný kalorigenní účinek a zvyšují spotřebu kyslíku v tkáních (zejména mozek, varlata, děloha, lymfatické uzliny, slezina a adenohypofýza). Zvyšují počet a velikost mitochondrií a celkově aktivují buněčný metabolismus. V průběhu procesu metabolismu sacharidů zvyšují jejich vstřebání ve střevě a stimulují utilizaci glukózy na periferii. V rámci metabolismu lipidů (mj. i tuků) dochází jednak ke zvýšenému metabolismu mastných kyselin, jednak se snižuje hladina cholesterolu v krvi (snížení syntézy cholesterolu a jeho zvýšené vylučování žlučí). Kromě přímého vlivu na metabolismus také ovlivňují další hormony – kupř. růstový hormon.
2. Prevence rakoviny
V roce 2014 zveřejnil odborný časopis Natural Medicine Journal [5] shrnutí dostupných studií, ze kterých vyplývá, že nedostatek jódu je rizikovým faktorem vzniku rakoviny žaludku a prsu. Nejjasnější výsledky studií jsou ve spojitosti jódu a rakoviny žaludku, následně pak rakoviny prsu, prostaty, vaječníků, dělohy...
Země jako Japonsko s vysokým příjmem jódu má mnohem nižší výskyt rakoviny prostaty ve srovnání se Spojenými státy [6]. I když se může jednat o další dietní a genetické vlivy, japonská strava má pozoruhodně vysoký obsah jódu, odhadovaný příjem je 25krát vyšší než v USA [7, 8]. Vycházíme z Japonské studie stravy a rakoviny z roku 2014. I když je příjem jódu ve Spojených státech relativně nízký, muži z USA s nejvyšším příjmem jódu mohou mít určitou výhodu. Toto ukazuje První národní průzkum zdraví a výživy (NHANES I). U pacientů s nejvyššími hladinami oproti těm s nejnižšími bylo o 29 % nižší riziko rakoviny prostaty [9]. Vztahu jódu a rakoviny se budeme věnovat ve zvláštním videu a článku, neboť existuje velké množství zajímavých studií.
3. Imunita
United Nations Nutritional Policy Board a Institute of Medicine deklarovaly, že jód je nedílnou součástí výživy pro správné fungování imunitního systému [10, 11]. Všichni určitě víme, že jodová tinktura nebo vázaný jód se používá k desinfekci operačního pole, tzn. před operací je použit jód na kůži, protože ničí bakterie, viry. O jódu je také známo, že má antimykotické účinky a zabraňuje růstu škodlivých bakterií v žaludku.
Méně známý je fakt, že jód se přímo podílí na procesu fagocytózy. Je to hlavní mechanismus ničení potenciálních patogenů díky monojodtyrozinu (T1).
4. Srdeční činnost – kardiovaskulární systém
Dr. Michael Donaldson říká: „Jód stabilizuje srdeční rytmus, snižuje hladinu cholesterolu v séru, snižuje krevní tlak. Jód je nejen dobrý pro kardiovaskulární systém, je také nezbytný. Pro stabilní rytmický srdeční rytmus je zapotřebí dostatečného množství jódu. Jód může přímo nebo nepřímo normalizovat hladinu cholesterolu v séru a normalizovat krevní tlak. Jód se váže na inzulínové receptory a zlepšuje metabolismus glukózy, což je dobrá zpráva pro lidi s cukrovkou [12].
Finsko poskytuje vynikající případovou studii vztahu kardiovaskulárních chorob a jódu, kterou zhodnotil Dr. Cann. Endemická struma byla běžná u lidí a domácích zvířat, zejména ve východní části Finska dál od moře. Studie v padesátých letech ukázaly, že hlavním rozdílem ve stravování mezi východním a západním Finskem byl jód. Riziko úmrtí na ischemickou chorobu srdeční bylo ve Finsku 3,5krát vyšší u lidí se strumou, tzn. u těch, kterým se zvětšila štítná žláza z důvodu nedostatku jódu [13].
5. Detoxikace
Řada autorů popisuje proces vyplavování těžkých kovů právě jódem. Díky nízkému příjmu jódu v potravě však k němu běžně nedochází. Zvýšíme-li obsah jódu ve stravě nebo potravinovými doplňky, spustí se chelační proces a těžké kovy začnou z těla odcházet.
6. Sex
Jód rovněž pozitivně ovlivňuje libido díky nastolení rovnováhy v hormonálním systému.
Kromě těchto 6 oblastí, kde jód působí, existuje i řada dalších (kupř. autoimunitní onemocnění), kde je tento prvek velmi ceněný. Kde však získat přírodní doplněk stravy, který je čistě přírodního původu a je vysoce vstřebatelný?
V Moravskoslezském kraji existuje podzemní moře, ze kterého se těží aktivní jódový koncentrát IODICA. Je to čistě přírodní produkt, jež je svou čistotou a unikátním složením jedinečnou tekutinou. Jeho nejcennější složkou je jód ve formě jodidů a jodičnanů, i když obsahuje další minerály jako hořčík, železo, draslík, sodík a vápník a to v tekuté formě – tedy pro lidské tělo nejlépe vstřebatelné. Tato tekutina je přirozeně vytvořená hluboko pod zemí a není nijak chemicky ani manuálně upravovaná. Právem tedy nese označení 100 % natural a taky BIO. Kvalitu potvrzují certifikáty vydané akreditovanými institucemi a laboratořemi v EU.
V čem vám pomůže přírodní jód IODICA Natural?
Pomůže vám v detoxikaci organismu, posílí imunitu, uvádí do rovnováhy hormonální systém. Jód však znamená především prevenci vzniku rakoviny, chronických zánětů, nachlazení, problémů v menopauze, problémů s nehty, vlasy a kůží.
Základem našeho životního stylu by měla být prevence – ta je vždy levnější a příjemnější než řešení zdravotních problémů. Denní dávka přírodního jódu IODICA vychází v průměru na 4 Kč.
Za IODICA team
Ing. Zuzana Repaská, Ph.D.
zuzana.repaska@iodicanatural.cz
Další články o jódu
Poslední lékařské výzkumy potvrzují, že poruchy štítné žlázy nepříznivě ovlivňují otěhotnění, průběh těhotenství i vývoj dítěte. Maminky často o své poruše neví. Těhotné ženy by měly věnovat zvýšenou pozornost problematice štítné žlázy, pokud se u nich vyskytl některý z těchto faktorů: Někdo z rodiny (pokrevních příbuzných) trpěl ne...
Jód je jeden z nejdůležitějších biogenních prvků a je nepostradatelný pro správnou funkci štítné žlázy, která produkuje velmi důležité hormony: tyroxin a trijodthyronin – k jejichž produkci je jód bezpodmínečně nutný a kalcitonin vznikající v parafolikulárních buňkách štítné žlázy. Hormony štítné žlázy zasahují do v...
Jste unavení a ospalí i po zaslouženém letním odpočinku? Opakovaně se vám nedaří zhubnout? Vaše ruce jsou často velmi studené? Naslouchejte svému tělu! To nejspíše volá po zvýšených dávkách jódu. V České republice je jód vzácným prvkem. Naše poloha totiž není v blízkosti moře. Navíc naše půda obsahuje stále méně jódu a tak je polovina ...
Jód hraje tu nejdůležitější roli při tvorbě hormonů štítné žlázy. Ta řídí přeměnu základních živin na dostatečné množství energie nezbytné pro správný růst, existenci a funkci každé buňky našeho těla. Proto je-li jódu v těle málo, lidé se cítí unaveni, bez energie, špatně se soustředí a reagují podrážděně. Příznaky nedostatečné ...
Zdroje:
1. Geigy Pharmakonzern, Switzerland (1985), Lebensmittellarbor Karlsruhe (1996), Sanatorium Oberthal (2002)
2. UNICEF 2007 The state of the world`s children 2007. Available at unicef.org/SOWC/
3. Vermiglio, V. P. Lo Presti, M. Moleti, M. Sidoti, G. Tortorella, G. Scaffidi, M. G. Castagna, F. Mattina, M. A. Violi, A. Crisà, A. Artemisia, F. Trimarchi. Attention Deficit and Hyperactivity Disorders in the Offspring of Mothers Exposed to Mild-Moderate Iodine Deficiency: A Possible Novel Iodine Deficiency Disorder in Developed Countries. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, Volume 89, Issue 12, 1 December 2004, Pages 6054–6060, https://doi.org/10.1210/jc.2004-0571
4. Zamrazil. Jak získat jód? Jen sůl nestačí. https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/jak-ziskat-jod-jen-sul-nestaci.A100520_092805_vase-telo_pet
5. Tina Kaczor. Iodine and Cancer: A summary of the evidence to date. Natural Medicine Journal. 2014, vol. 6 issue 6.
6. Ferlay J, et al. Cancer incidence and mortality worldwide. IARC Cancer-Base no. 10. Lyon, France: International Agency for Research on Cancer; 2010. http://globocan.iarc.fr. Accessed April 7, 2014.
7. Sonoda T, Nagata Y, Mori M, et al. A case-control study of diet and prostate cancer in Japan: possible protective effect of traditional Japanese diet. Cancer Sci. 2004;95:238-42.
8. Key TJ, Silcocks PB, Davey GK, Appleby PN, Bishop DT. A case-control study of diet and prostate cancer. Br J Cancer.1997;76(5):678-87.
9. Hoption Cann SA, Qiu Z, van Netten C. A prospective study of iodine status, thyroid function, and prostate cancer risk: follow-up of the First National Health and Nutrition Examination Survey. Nutr Cancer. 2007;58:28-34.
10. Panel on Micronutrients, Food and Nutrition Board, Institute of Medicine. 2001 Dietary Reference Intakes for Vitamin A, Vitamin K, Arsenic, Boron, Chromium, Copper, Iodine, Iron, Manganese, Molybdenum, Nickel, Silicon, Vanadium, and Zinc. Washington, DC; National Academy Press; 2001.
11. Lotfi M, Mason JB. The prevention and control of iodine deficiency disorders: nutrition policy discussion paper No. 3. Geneva: United Nations; 1988.
12. Sircus, Dr. Mark. Iodine - Bringing Back the Universal Medicine (p. 247). International Medical Veritas Association. Kindle Edition.
13. Cann SAH. Hypothesis: dietary iodine intake in the etiology of cardiovascular disease. J Am Coll Nutr 2006;25(1):1-11.
