Imunitní systém je nezbytný pro naše přežití. Jeho úkolem je chránit nás před bakteriemi, viry a parazity, kteří se snaží vstoupit do našeho těla skrz kůži, plíce a zažívací trakt (Myers, 2019). Za tímto účelem se vyvinuly jeho 2 složky: imunita vrozená a adaptivní.

Vrozený imunitní systém zareaguje jako první. Pokud se nám do rány dostanou škodlivé bakterie, vrozený imunitní systém nás přispěchá ochránit akutním zánětem. Zánět je horká, žhavá reakce, kterou naše tělo vytvoří s cílem zničit útočící bakterie, viry a parazity. Vrozený imunitní systém odpovídá na každý útok tak, jako kdyby k němu došlo poprvé. Naproti tomu adaptivní imunitní systém si nejničivější útočníky pamatuje. Pokud nás například napadne poprvé virus spalniček, tělo si hned neuvědomí, že se jedná o hrozbu a onemocnění se začne rozvíjet. Vrozený imunitní systém později odrazí počáteční útok, ale adaptivní připravuje dlouhodobou obrannou strategii. Až se virus spalniček příště pokusí vstoupit do našeho těla, budou zbraně vrozeného imunitního systému připravené a v pohotovosti. A my máme proti této nemoci vybudovanou imunitu.

Střevo je základ imunity

Výstelka střevní stěny - epitel - je tvořena pouze jednou vrstvou buněk. Hned na druhé straně této tenoučké stěny se přitom nachází okolo 80 procent imunitního systému. Když je střevní stěna zdravá, všechno jde skvěle. Mezi těsně spojenými buňkami prochází jen nepatrné částečky živin, které jsou úplně strávené a rozložené na ty nejmenší nezbytné součásti. Když je však střevní stěna propustná - zejména když zůstávají otevřené těsné spoje mezi buňkami, mohou jí procházet malá množství částečně strávené potravy a to vyvolává nikdy nekončící pohotovost imunitního systému. Ten zprvu neumí rozpoznávat částečně strávené mléčné výrobky, lepek ani jiné látky a po nějaké době je začne považovat za cizí útočníky, podobně jako zmíněný virus spalniček. Adaptivní imunitní systém vyvíjí proti útočníkům cíleně zaměřené protilátky. Teď pokaždé, když vypijete mléko nebo sníte kousek chleba, pokaždé když se setkáte s malou porcí mléčných výrobků nebo lepku, je váš imunitní systém v pohotovosti. Ve skutečnosti jsme dospěli k přecitlivělosti na potraviny. Při silné odezvě jsme již ale vystaveni velkému riziku vzniku autoimunity.

Příčiny propustného střeva

Lepek je jednou z hlavních příčin propustného střeva. Pacienti s celiakií mají dokonce část střeva doslova zničenou a jsou vystaveni riziku mnoha zdravotních problémů. Častěji se však objevuje přecitlivělost na lepek, kdy imunitní systém vyvolá zánětlivou reakci pokaždé, kdy jej člověk zkonzumuje. Bílkoviny lepku projdou žaludkem a dorazí do tenkého střeva, kde tělo reaguje tvorbou zonulinu. Je to látka, která spouští otevírání těsných spojů ve střevní stěně a vede k propustnosti střev. Mezi další příčiny propustného střeva patří:

• alkohol,
• chemoterapie,
• problematické potraviny (cukry, lepek, mléčné výrobky, GMO, obiloviny),
• střevní infekce, jako je nadměrný růst kvasinek rodu Candida,
• léky jako antibiotika nebo antikoncepční pilulky,
• stres,
• emocionální (rodinné, osobní a pracovní požadavky),
• fyzický (nadměrná fyzická námaha, onemocnění, nedostatek spánku).

Omyly imunitního systému

Imunitní systém není v rozpoznávání patogenů dokonalý. Již dlouho víme, že zamění kravské neštovice za pravé. Pokud je molekulová struktura a bílkovinná sekvence dostatečně podobná jiné, imunitní systém se může zmýlit a může napadnout molekuly podobného vzhledu a to dokonce i tehdy, když se jedná o tkáň vlastního těla. Omyly imunitního systému ve smyslu napadnutí vlastní tkáně proto, že vypadá podobně jako cizí útočník se nazývají molekulární mimikry a bývají nejběžnějším spouštěčem autoimunitní reakce.

Smůla štítné žlázy

Štítná žláza má ke své smůle dvojníka. Tím je lepek. Jeho bílkovina se svou strukturou podobá štítné žláze a ta je pak vystavena řadě autoimunitních útoků. Tedy útoků vlastního imunitního systému. Navíc 50 % lidí s přecitlivělostí na lepek také zažívá molekulární mimikry s kaseinem. Je to bílkovina nacházející se v mléčných výrobcích. Ještě horší je, že čím propustnější je střevní stěna, tím je větší pravděpodobnost, že částečně strávený lepek a mléčné výrobky proniknou do krevního oběhu. Náš přepracovaný imunitní systém začíná vidět nepřátele na všech stranách, a tak napadá se stejnou intenzitou mléko, lepek a tkáň štítné žlázy.

Stres a imunitní systém

Tělo reaguje na stres částečným utlumením imunitního systému, a to proto, aby se mohlo plně soustředit na vyřešení příčiny stresu. Útlum imunitního systému může ale nahrávat virům, které byly do té doby pod kontrolou. Mohou se tedy spustit latentní virové infekce. Pokud navíc prožijeme větší počet epizod chronického stresu, při nichž se náš imunitní systém opakovaně rozjíždí a utlumuje, jsme vystaveni většímu riziku, že náš imunitní systém přehnaně zareaguje a spustí autoimunitní reakci. Kortizol oslabuje prvotní bariéry: hematoencefalitickou, plicní a střevní. Oslabená střevní bariéra opět vede k propustnému střevu a molekulární mimikry k autoimunitnímu onemocnění.

 Některé z následujících rad nás mohou stát velké úsilí, čas a energii, jiné naopak pouze finanční prostředky.

1. rada: uzdravte své střevo

Je důležité vyhnout se zánětlivým potravinám. Které to jsou?

• Cukry uměle přidávané do potravin jsou spojovány se zvýšeným rizikem vzniku chronického zánětu v těle a mohou také zvyšovat krevní tlak. Jde například o doslazované snídaňové cereálie, ovocné jogurty, kečup a dochucovadla, konzervy, limonády a další nápoje. Je velmi těžké přestat úplně konzumovat všechny přidané cukry, určitě se ale můžeme pokusit snížit náš denní příjem. Začněte třeba tím, že snížíte množství cukru ve své ranní kávě a postupně ji přestanete sladit zcela.
• Trans mastné kyseliny se vyskytují v částečně ztužených olejích. Následně se objevují v trvanlivém a jemném pečivu, polevách, náhražkách čokolád nebo v potravinách smažených na přepáleném tuku.
• Lepek a obecně potraviny z bílé mouky podporují růst škodlivých střevních bakterií, které mohou zvýšit riziko vzniku obezity a zánětlivých střevních onemocnění. Nezapomeňme, že pivo je plné lepku.
• Pokud možno, vyhněte se kaseinu v mléčných výrobcích. Ty z běžné farmy totiž obsahují antibiotika (s negativními účinky na střevo), hovězí růstový hormon (silný endokrinní disruptor a látka narušující štítnou žlázu).
• Průmyslově zpracované maso, jako jsou salámy, klobásy, párky, lančmíty, obsahuje velké množství rafinovaných a umělých přísad. Toto je spojováno s vyššími hladinami takzvaného CRP - neboli C-reaktivního proteinu, což je bílkovina tvořená v játrech, která narůstá velmi rychle v případě zánětlivých procesů.
• Syrové potraviny s obsahem strumigenů (sója či různé druhy brukvovité zeleniny (pekingské zelí, kedlubny, růžičková kapusta, květák, brokolice či ředkev).

Následně je nezbytné doplnit osídlení střeva zdravými bakteriemi. Užívejte kvalitní probiotika.

2. rada: snižte toxické zatížení

Toxinů existuje velké množství a jsou všude. Vybírejme potraviny v bio kvalitě, od známých farmářů. Vybírejme pouze čisté přípravky osobní hygieny. Vyhýbejme se zubním amalgámům na bázi rtuti. Ta je velmi toxická a vyskytuje se také ve vakcínách, rybách, pesticidech, kosmetice (krémy na pigmentové skvrny), vzduchu a vodě. Přírodní jód má schopnost toxiny z těla odvádět šetrnou cestou bez detoxikačních krizí.